„Já tam nejdu!“

Tuto větu jsem v prvních letech své praxe slýchal v ordinaci poměrně často. Někdy zazněla tiše, jindy ji doprovázel pláč, schovávání za maminku nebo pevně sevřená ústa, která dítě odmítalo otevřít za jakýchkoliv okolností.

Pokud jste rodičem takového dítěte, chci vás hned na začátku uklidnit. Nejste v tom sami. Obavy z návštěvy zubního lékaře jsou u dětí běžné a ve většině případů se s nimi dá velmi dobře pracovat.

Za roky praxe jsem si ověřil, že úspěšná návštěva často nezačíná v ordinaci, ale doma. Právě rodiče mají obrovský vliv na to, jak bude dítě návštěvu vnímat a jaké si z ní odnese zkušenosti.

Příběh, který se opakuje častěji, než si myslíte

Vzpomínám si na malého chlapečka, kterému bylo asi pět let. Když přišel do ordinace poprvé, odmítal si sednout do křesla. Maminka ho přemlouvala, tatínek vysvětloval, ale nic nepomáhalo.

Nakonec jsme první návštěvu strávili úplně jinak, než bylo původně plánováno.

Nepočítali jsme zuby.

Neprováděli jsme vyšetření.

Jen jsme si povídali.

Ukázal jsem mu křeslo, které umí jezdit nahoru a dolů. Sestřička mu vysvětlila, k čemu slouží malé zrcátko. Vyzkoušel si kelímek s vodou a na závěr dostal pochvalu za odvahu.

Při druhé návštěvě už si do křesla sedl sám.

Při třetí bez problémů otevřel ústa.

A o několik měsíců později chodil na kontroly zcela bez obav.

Podobné příběhy zažíváme pravidelně. Děti většinou nebojují proti zubnímu lékaři. Bojují proti neznámému prostředí, kterému zatím nerozumí a ze kterého mají respekt.

Proč se děti bojí?

Děti mají přirozenou potřebu cítit se bezpečně. Když přijdou do nového prostředí, vidí cizí lidi, neobvyklé přístroje a slyší neznámé zvuky, jejich fantazie začne pracovat.

Někdy strach vznikne po vlastní nepříjemné zkušenosti.

Často ale žádná špatná zkušenost ani neexistuje.

Dítě pouze slyšelo příběhy dospělých, vidělo něco v pohádce nebo vycítilo nervozitu rodičů.

A právě zde máme možnost jeho vnímání významně ovlivnit.

Děti vnímají emoce rodičů více než slova

Jedna z nejčastějších situací, kterou v ordinaci pozoruji, je nervózní rodič snažící se dítě uklidnit.

Říká například:

• „Neboj se, nebude to bolet.“
• „To vydržíš.“
• „Když budeš hodný, dostaneš odměnu.“

Přestože jsou tyto věty míněny dobře, dítě často vnímá především slova jako „bolest“, „vydržet“ nebo „odměna za něco nepříjemného“.

Mnohem lépe fungují jednoduché a neutrální formulace:

• „Pan doktor se podívá na tvoje zoubky.“
• „Spočítáme, kolik jich máš.“
• „Ukážeš nám, jak umíš otevřít pusinku.“

Pro dítě je velký rozdíl mezi představou běžné kontroly a představou situace, kterou musí překonat nebo vydržet.

Nepřenášejte na děti vlastní zkušenosti

Rodiče to často myslí dobře, ale někdy nevědomky předávají své vlastní obavy.

Pokud jste jako dítě zažili nepříjemné ošetření, je pochopitelné, že si na něj vzpomenete. Dnešní dětská stomatologie je však úplně jiná než před dvaceti nebo třiceti lety.

Dítě nepotřebuje slyšet příběhy o tom, jak jste se jako malí báli nebo jak probíhalo ošetření ve vašich školních letech.

Potřebuje vidět klidného rodiče, který bere návštěvu zubního lékaře jako běžnou součást péče o zdraví.

Neudělejte ze zubního lékaře strašáka

Možná jste se s tím už setkali.

„Když si nebudeš čistit zuby, pan doktor ti bude vrtat.“

Nebo:

„Počkej, až to řekneme zubnímu lékaři.“

Takové věty mohou dítěti vytvořit představu, že zubní lékař je někdo, kdo trestá.

Jenže naše role je přesně opačná.

Jsme tu proto, abychom pomáhali, vysvětlovali a chránili zdraví dítěte.

Pokud dítě přichází do ordinace s pocitem, že jde za někým, kdo ho potrestá, budování důvěry bývá mnohem složitější.

Kdy začít dítě na návštěvu připravovat?

V tomto ohledu je nejlepší vycházet ze znalosti vlastního dítěte.

Některým dětem pomáhá, když o návštěvě vědí s předstihem. Potřebují čas, aby si vše promyslely, zeptaly se a získaly pocit jistoty.

Jiné děti naopak zbytečně dlouhé očekávání stresuje. Čím déle mají prostor přemýšlet, tím více různých scénářů si dokážou ve své fantazii vytvořit.

Pokud si nejste jistí, bývá rozumné zmínit návštěvu až krátce předem, klidně a bez dramatizování.

Stejně přirozeně, jako když jdete do školky, na kroužek nebo na preventivní prohlídku k pediatrovi.

Kdy dítě objednat?

U menších dětí může sehrát důležitou roli i samotný čas návštěvy.

Zvažte, kdy bývá vaše dítě odpočaté a v dobré náladě. Naopak se snažte vyhnout termínům, kdy bývá unavené, hladové nebo je zvyklé odpočívat.

U mnoha dětí proto bývají ideální ranní, dopolední nebo časně odpolední termíny.

Pokud je potřeba více návštěv, je vhodné mezi nimi ponechat dostatek času, aby si dítě mohlo psychicky odpočinout a vstřebat předchozí zkušenost.

Jak dítěti vysvětlit, co se bude během návštěvy dít?

Základní pravidlo je jednoduché: mluvte pravdivě, ale přiměřeně věku dítěte.

Nepoužívejte složité odborné výrazy ani detailní popisy výkonů. Děti potřebují jednoduché a srozumitelné informace.

Můžete například říci:

• „Pan doktor se podívá, jak se daří tvým zoubkům.“
• „Ukáže ti některé pomůcky a vysvětlí, k čemu slouží.“
• „Možná si spočítáte zoubky a podíváte se, jak jsou čisté.“
• „Kdyby bylo potřeba něco udělat, pan doktor nám všechno vysvětlí.“

Pokud už od svého zubního lékaře víte, jak bude návštěva probíhat, držte se jeho doporučení a popisu. Dítě pak dostane stejné informace doma i v ordinaci, což mu pomáhá budovat pocit bezpečí a důvěry.

Nejdůležitější je neslibovat něco, o čem si nejste jistí. Důvěra dítěte se buduje dlouho, ale ztratit ji lze velmi rychle.

Co dělat, když dítě pláče?

Především nepanikařit.

Pláč je přirozená reakce. Není známkou toho, že jste něco pokazili jako rodiče.

Někdy dítě potřebuje více času na adaptaci. Jindy je vhodné první návštěvu věnovat hlavně seznamování s prostředím a budování vzájemné důvěry.

V mé praxi se opakovaně potvrzuje, že tlak většinou situaci zhoršuje, zatímco trpělivost ji zlepšuje.

Dítě si totiž často nepamatuje samotné ošetření. Pamatuje si hlavně to, jak se během návštěvy cítilo.

Nejlepší prevence strachu? Chodit pravidelně

Největší výhodu mají děti, které navštěvují zubního lékaře pravidelně a od útlého věku.

Ordinace pro ně není neznámé místo, kam se chodí pouze tehdy, když něco bolí.

Naopak se stává běžnou součástí života.

Právě tyto děti bývají při vyšetření nejklidnější a nejlépe spolupracují i v situacích, kdy je potřeba konkrétní ošetření.

Závěrem

Každé dítě je jiné. Některé si sedne do křesla bez váhání, jiné potřebuje dvě nebo tři návštěvy, než získá pocit bezpečí. Obojí je naprosto v pořádku.

Pokud bych měl rodičům předat jednu hlavní myšlenku, byla by jednoduchá:

Nesnažte se dítě přesvědčit, že se nemá bát. Snažte se mu pomoci cítit se v bezpečí.

Právě pocit bezpečí je základem důvěry. A důvěra je základem každé úspěšné návštěvy zubního lékaře.

10 konkrétních rad pro rodiče

1. Mluvte o návštěvě klidně a pozitivně.
2. Nepoužívejte zbytečně slova jako bolest, vrtačka nebo injekce.
3. Nestrašte dítě zubním lékařem jako formou trestu.
4. Nepřenášejte na dítě své vlastní negativní zkušenosti.
5. Návštěvu neoznamujte zbytečně dlouho dopředu.
6. Odpovídejte na otázky dítěte pravdivě, ale jednoduše.
7. Před návštěvou zůstaňte sami klidní – dítě vaše emoce vnímá.
8. Netlačte na výkon a nevyžadujte dokonalé chování.
9. Choďte na preventivní prohlídky pravidelně, nejen při bolesti.
10. Vybírejte pracoviště, které má zkušenosti s dětskými pacienty a vytváří přátelské prostředí.

Pamatujte, že cílem návštěvy není jen zkontrolovat nebo ošetřit zuby. Stejně důležité je, aby si dítě odneslo pocit, že ordinace zubního lékaře je místo, kam se nemusí bát vracet.

‍